Obecně
V češtině se lidé, ať už v písemném nebo ústním styku, oslovují 5. pádem (vokativ). V písemném styku to platí také pro instituce.
Při oslovení se používají podstatná jména „pan (Herr)” a „paní (Frau)”.
Oslovení „slečna (Fräulein)“ by mělo být nahrazeno neutrálním „paní (Frau)“.
Mimochodem, v české korespondenci se stejně jako v němčině (a na rozdíl například od angličtiny), píše za oslovením čárka a pokračuje se malými písmeny.
Poznámka
Adjektivum „vážený/vážená“ (jednotné číslo, mužský a ženský rod) a „vážení/vážené“ (plurál, mužský a ženský rod), v němčině „(Sehr) geehrte/r“, se používá, podobně jako v němčině, pouze ve formální komunikaci, a proto nebylo uvedeno ve všech příkladech.
| 1. Pád | 5. Pád (Oslovení) | Překlad |
|---|---|---|
| (Vážený) pan (+ Name) | (Vážený) pane (+ Name), | (Sehr geehrter) Herr (+ Name), |
| (Vážená) paní (+ Name) | (Vážená) paní (+ Name), | (Sehr geehrte) Frau (+ Name), |
| (Vážené) dámy/ (vážení) pánové | (Vážené) dámy (vážení) pánové, | (Sehr geehrte)/ (Meine) Damen und Herren, |
| Klienti | Vážení klienti, | *Sehr geehrte Kunden, |
| Partneři | Vážení partneři, | *Sehr geehrte Partner, |
* Tvary v němčině nepoužívané
Forma oslovení „Dobrý den“ („Guten Tag“), která se dnes v korespondenci hojně používá, je hovorová a používá se v neformálním kontextu nebo pokud adresáta dobře znáte. Objevuje se však stále častěji. Oslovení „Ahoj“ („Hallo“) je hovorové a není vhodné pro obchodní korespondenci.