Veřejná služba v České republice

Ústava České republiky (čl. 79 odst. 2) stanoví, že „právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon“.

Tímto předpisem je zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. Na úředníky územních
samosprávných celků (obcí a krajů) se vztahuje zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. Veřejnou správu lze studovat na českých vysokých školách jako samostatný obor.

Proto je třeba zásadně rozlišovat mezi oblastí státní správy a místní správy.

Státní zaměstnanci jsou ve služebním poměru.

Předpokladem pro výkon jejich služby je složení úřednické zkoušky. Nepřísluší jim právo na stávku. Mezi služebním poměrem dle českého a německého práva tak existují značné podobnosti, ale i odlišnosti. České právo např. nezná trvalý služební poměr.

Na rozdíl od státních úředníků je pracovní poměr zaměstnanců veřejné správy v obcích a krajích pracovním poměrem na základě pracovní smlouvy dle zákoníku práce.